Vláda České republiky prohlásí na začátku října 2017 poutní areál kostela Navštívení Panny Marie v Horní Polici národní kulturní památkou. Poutní místo se tak zařadí mezi skupinu nejprestižnějších a také nejchráněnějších památek v České republice.

První seznam národních kulturních památek byl zveřejněn v roce 1962. Tehdy čítal 33 položek. Podle stránek Národního památkového ústavu je v současné době chráněno jako 293 národních kulturních památek, kterými jsou buď objekty či soubory nebo celé areály. Pokud bychom počítali všechny památky jako jednotlivé objekty, bylo by těchto objektů – národních kulturních památek 894.

U památek, které se stanou nově národními kulturními památkami, půjde výlučně o poutní areály. Podle dopisu Ministerstva kultury ČR ze dne 20. července 2017 by mělo jít o následující památky:

• poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bile Hoře v Praze – Řepích,
• poutní areál Svatý Jan pod Skalou s kostelem Narození sv. Jana Křtitele,
• poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie v Horní Polici,
• poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie v Hejnicích,
• poutní areál Chlum Svaté Maří s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Maří Magdaleny,
• poutní areál Mariánská Týnice s kostelem Zvěstovaní Panny Marie,
• poutní areál v Klokotech s kostelem Nanebevzetí Panny Marie,
• poutní areál v Trhových Svinách s kostelem Nejsvětejší Trojice,
• poutní areál v Sepekově s kostelem Jmena Panny Marie,
• poutní areál s kostelem svatého Ducha a Loretánskou kapli v Římove,
• poutní areál Svatý Kopeček u Mikulova s poutní kapli sv. Šebestiána,
• poutní areál Svatý Kopeček u Olomouce s bazilikou Navštívení Panny Marie,
• poutní areál v Dubu nad Moravou s kostelem Očišťování Panny Marie,
• poutní areál s kostelem Panny Marie Pomocné na Chlumku u Luže a jezuitskou rezidencí,
• poutní areál Hora Matky Boží v Kalikách (Hedeč) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie,
• poutní areál Lhoty u Potštejna (Homole) s kostelem Panny Marie Bolestné,
• poutní areál Povýšení svatého Kříže v Jaroměřicích.

Je možné, že se seznam těchto památek ještě změní, vláda dosud památky neprohlásila.

V dopisu Ministerstva kultury se píše, že „Obsahem nařízení vlády by mělo být prohlášení významných barokních poutních areálů, které, kromě svých duchovních hodnot, představují i architektonicky mimořádně významné prvky kulturní krajiny, která ve své barokní podobě patří k nejvýznamnějším v Evropě.“

Zákon o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. pojednává o národních kulturních památkách v § 4, kde se píše: (1) Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany. (2) Vláda České republiky nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče o národní kulturní památky.

Pro vlastníka národní kulturní památky dochází ke změně v úřadu příslušném pro výkon státní památkové péče – u kulturní památky to je obecní úřad obce s rozšířenou působností (v případě Horní Police MěÚ Česká Lípa), v případě národní kulturní památky krajský úřad (u Horní Police Liberecký kraj). Tyto úřady také vydávají tzv. závazné stanovisko, kterým se určuje způsob údržby, opravy a ochrany památky (§ 11).

Národní kulturní památka má své ochranné pásmo, kde je omezena a regulována stavební činnost pro zachování vnějšího vzhledu staveb v ochranném pásmu. Toto pásmo stanovuje obecní úřad obce s rozšířenou působností na návrh krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče (§ 16).

Můžeme shrnout, že seznam národních kulturních památek je prestižní seznam několika set nejvýznamnějších památkových objektů, souborů a areálů, podléhající zvýšené kontrole a péči. Kromě prestiže můžeme tedy oprávněně počítat s nárůstem turistického (a doufejme že i poutního) ruchu. Zařazení do takového seznamu je kromě jiného také impulsem k rozvoji služeb a zaměstnanosti v místě, případně i na regionální úrovni.

Tím, že bude Horní Police zapsána jako areál, nebudou už památkově chráněny stavba a jednotlivé kusy vybavení, ale vše, co se nachází na dotčených pozemcích.

Na konec je dlužno podotknout, že hornopolický poutní areál získal grant IROP na celkovou rekonstrukci právě proto, že byl na indikativním seznamu, tedy na jakési čekací listině, pro zápis mezi národní kulturní památky.

Pro vlastníka je to čest, ale také závazek k vyšší opatrnosti a k rozvoji života v památce a kolem ní.

P. Stanislav Přibyl, administátor