Vážení a milí přátelé,

přiblížil se závěr bohoslužby a nyní je mou milou povinností vyjádřit vděčnost. Rád bych zdůraznil, že toto dílo, z něhož se dnes radujeme, je výsledkem dechberoucí týmové práce. Proto se zdráhám kohokoli jmenovat, je s tím totiž spojeno velmi vysoké riziko, že na někoho zapomenu a tím ho zarmoutím. A to bych opravdu nechtěl. 

Pokusili jsme se sepsat hlavní protagonisty obnovy a hlavní podporovatele do brožurky, kterou máte v ruce. Je toho nemálo stránek. Přesto je potřeba vyjádřit vděčnost adresně, nakolik je to možné.

Chtěl bych v první řadě poděkovat nejbližším kolegyním a kolegům, s nimiž jsme tvořili projektový tým. A to jmenovitě:

Janě Chadimové, která jako projektová manažerka měla na starosti denní konkrétní řízení a koordinaci všech kroků obnovy. V posledních dnech to byly více než dvanáctihodinové směny sedm dní v týdnu. 

Dále Zuzaně Bumbové, která jako finanční manažerka nejen vedla účetnictví projektu, ale také obstarávala všechny záležitosti kolem úvěrů, jednání s bankami. 

Dalším členem projektového týmu je Ondřej Havlíček, ředitel Euroregionu Nisa. Jeho úkolem byla hladká komunikace s dotačními orgány. 

A nakonec Radek Rejšek, diecézní organolog a kampanolog. Ten se věnoval projektu proto, že jeho součástí bylo pořízení nových zvonů a obnova varhan, což je vysoce odborná záležitost.

Dále bych rád poděkoval projektantovi, arch. Cibikovi. Jezdil sem tak často, že si myslím, že jeho auto už trefí z Prahy do Horní Police úplně samo. Vděčnost chci vyjádřit všem, kdo vykonávali všechny další práce: stavebním firmám, restaurátorům, varhanáři, zvonaři a mnoha mnoha dalším.

Rád bych poděkoval všem úředníkům, kteří byli pravým opakem toho, jak se o úřednících smýšlí – projektu pomáhali ze všech sil: památkářům odborným z Liberce a z České Lípy, památkářům výkonným opět z Liberce a z České Lípy, stavebnímu úřadu v Žandově, Agentuře ochrany přírody a krajiny v Litoměřicích, hasičům, policistům. Zvlášť bych chtěl poděkovat panu Danielu Horáčkovi, který se stará o dvě kolonie chráněných netopýrů, které tady máme, a je to opravdu srdcař. Je mu velmi líto, že v souvislosti s koronavirem se lidé těchto milých a užitečných zvířátek bojí a dokonce je zabíjejí jen proto, že na druhém konci světa je někdo pojídá. Naši netopýři jsou v tomto ohledu zcela neškodní. Více nám poví sám pan Horáček odpoledne při prezentaci obnovy.

Děkuji nejen těm, kdo na obnově pracovali, ale i těm, kteří ji jakkoli podporovali. Díky za důvěru, kterou jsme dostali od Biskupství litoměřického. Biskupství je pod úvěry podepsáno a deklaruje, že ručí za případné problémy s financováním projektu. Při 110 miliónech je to docela odvážný podpis. Bez něj bychom však nemohli ani začít.

Děkuji Biskupství v Augsburgu a především jeho emeritnímu biskupovi Dr. Konradu Zdarsovi. Chtěl tu být dnes mezi námi, ale epidemie mu udělala čáru přes rozpočet. Augsburské biskupství nás podpořilo nemalou finanční sumou. Biskup Konrad má k tomuto kraji vztah, býval kdysi generálním vikářem v Drážďanech a později biskupem ve Zhořelci. Při posledním telefonátu jsme se dohodli, že přijede při nejbližší možné příležitosti, máme se tedy na co těšit.

Velmi vděčný jsem Libereckému kraji, především panu hejtmanovi Martinu Půtovi, který nás navštívil i v průběhu stavby, dále paní Květě Vinklátové, radní, v jejíž agendě je ochrana kulturního dědictví, a pochopitelně mnoha dalším. Liberecký kraj nám pomohl dotacemi, které zásadně usnadnily obnovu tohoto areálu a troufám si říci, že byly výjimečné.

Rád bych poděkoval Nadaci PPF, která nás podpořila zdaleka největší částkou. Jsme jedním z prvních podporovaných projektů touto nadací a proto děkuji nejen za peníze, ale především za důvěru v úspěšnost našeho projektu. Za nadaci je tu dnes pan Vladimír Mlynář. My jsme podporu Nadace pojali také trochu jako sázku, mým úkolem bylo zhubnout. Hlásím, že jsem úkol splnil a k dnešnímu dni jsem o 10 kg lehčí.

Za dnešní den chci poděkovat všem, kdo se na jeho kráse, jeho slavnostní, a přece rodinné atmosféře jakkoli podíleli. Pochopitelně Vám, oběma biskupům, a duchovenstvu vůbec, všem, kdo se postarali o přípravu kostela k liturgii a o liturgii samotnou: farníkům, sborům, varhaníkům, ceremonáři Miloslavu Markovi a všem ministrantům. Zcela zvláštní poděkování patří Televizi NOE, která tuto bohoslužbu přenášela. Děkuji také panu Romanu Albrechtovi z fotografického spolku Člověk a víra, který zaznamenává tuto slavnost obrazem.

K životu patří nejen duchovní dobra, ale i ta hmotná. Po požehnání zvonů tedy prosím pozvané hosty, aby přišli na občerstvení na faru. Rád bych pohostil každého, ale fara je bohužel příliš malá. Příležitost občerstvit se je ale také na návsi a v jejím okolí, kde jsou různé stánky, tedy i ty s dobrotami. V ambitech je Vám dále k dispozici stánek Karmelitánského nakladatelství s duchovní literaturou. Je tam k podarování i aktuální číslo Katolického týdeníku, kde se píše o Horní Polici. Pokud by Vás tyto noviny zaujaly, je možné si je pochopitelně objednat. Je tu mezi námi i paní šéfredaktorka Katolického týdeníku, která Vám jistě ráda řekne to, co byste rádi věděli. Užijte si chvíli volna a zde v kostele se sejdeme opět ve 13 hodin na koncertě.

Už jsme to několikrát slyšeli, a ještě to uslyšíme. Církev je společenství svatých. Patří k nám i ti, kdo už zemřeli. Chci vyjádřit vděčnost a vydat svědectví o pomoci těch, kteří nás předešli k Bohu. Za všechny chci vyjmenovat jen tři, ale věřím, že jich bylo pochopitelně mnohem víc: Annu Marii Františku Toskánskou – když to tu měla tak ráda a nechala to postavit, jsem přesvědčen, že to chtěla mít i opravené. A potom ony dva, na které se ještě mnozí dobře pamatujeme a kteří tomuto místu dali značnou část svého života a sil: Mons. Josefa Stejskala a jeho pravou ruku Mařenku Večeřovou.

Jako červená niť se dnešní slavností vine Mariin chvalozpěv Magnificat. Jeho základním polohou je Mariina pokora. Maria velebí Boha, protože to on je dárce všeho dobrého, on je velký, svatý, věrný, mocný, spravedlivý. Maria zpívá, že Hospodin shlédl na svou nepatrnou služebnici. Rád bych v tomto duchu veškerou vděčnost vztáhl k Bohu, který nám dal schopnosti, ale i konkrétní příležitost, dal nám odvahu a sílu, abychom se této možnosti chopili a dotáhli ji dokonce. Ale my jsme jen nepatrní služebníci. To on je veliký a jemu patří všechny díky. Buď Pán Bůh pochválen!

P. Stanislav Přibyl, administrátor farnosti