Mše svatá, která je v Horní Polici pravidelně v neděli v 15.00 hodin, byla 2. listopadu sloužena za všechny zemřelé. Při promluvě jsme si připomněli, že Vzpomínka na všechny věrné zemřelé je součástí víry církve v "communio sanctorum" - ve společenství svatých. Dušičky přímo souvisí se slavností Všech svatých i s posledními týdny a dny liturgického mezidobí. Připomínáme si tak a slavíme církev v jejích třech stavech: putující, trpící a vítězné.

Katechismus katolické církve se k tomuto tématu vyjadřuje ve článku 954, kdy cituje Konstituci o církvi II. vatikánského koncilu: „Dokud Pán nepřijde ve své slávě a všichni andělé s ním, kdy také zničí smrt a všechno mu bude podřízeno, někteří jeho učedníci putují na zemi, jiní se po smrti očišťují, další jsou slaveni a hledí ‚jasně na samého trojjediného Boha, jak je‘“ (LG 49). Je důležité, abychom v dušičkovém čase nejen vzpomínali, ale abychom se za zemřelé modlili: "My křesťané přece chápeme dušičkový čas jako čas 'velké amnestie' pro naše zemřelé. Je to také proto, že víme, že my sami jsme slabí a že ještě mnohokrát Boha zklameme. Prosíme tedy o to víc za druhé, za ty, kteří naši modlitbu potřebují, když už jsou za hranicí smrti. Jsme totiž přesvědčeni, že když pomůžeme my dnes, pomohou nám zase ti, kteří zůstanou, až my sami zemřeme. Tato „vzájemná pomoc“ je jedním z důležitých úkolů církve a důvodem návštěv hřbitova v těchto dnech." (z kázání).

Po mši svaté následovala pobožnost na hřbitově v Horní Polici. Při pobožnosti jsme se pomodlili za všechny, jejichž jména byla zaslána buď e-mailem nebo předána na místě. Kromě toho jsme se modlili i za všechny kněze, kteří v Horní Polici působili a za patrony tohoto místa. (Seznam zemřelých) Po modlitbě a zpěvu antifony Salve Regina jsme obešli všechny hroby na hřbitově a pokropili je svěcenou vodou. Na hřbitově v Horní Polici se nacházejí jak hroby kněží - arciděkanů, tak hroby z poslední doby, stejně jako hroby německých obyvatel a hrob sovětského vojáka, který zahynul na konci Druhé světové války.

P. Stanislav Přibyl