Spojte se s námi:

IROP

Kontakt

Křižíkova 49
471 06 Horní Police
tel. +420 487 860 294
e-mail: info@marianskapolice.cz
www.marianskapolice.cz
IČ: 482 82 553
Číslo účtu: 900444379/0800
ID datové schránky: zstiufm

Via Sacra

Poutní slavnost v Jezvém

V sobotu 10. srpna, o svátku svatého Vavřince bude v kostele sv. Vavřince v Jezvém poutní bohoslužba. Mši svatou bude sloužit administrátor farnosti P. Stanislav Přibyl, CSsR.

Svatý Vavřinec (230-258) je po svatých Petru a Pavlu nejvýznamnějším mučedníkem římské církve. Svatý Ambrož, který mu věnoval jeden ze svých hymnů, o něm říká, že je Apostolorum supparem (témeř apoštolům naroveň postavený), a to jak svou velikostí tak také faktem, že víra římské církve vyrůstá stejně tak z dědictví apoštolů jako i z dědictví mučedníka svatého Vavřince. Proto také byla od 4. století slavena v Římě jeho slavnost 10. srpna s vigilií (večerní slavností předchozí den), a tuto výsadu měly už jen slavnosti svatých Petra a Pavla. 

To, co víme o mučednické smrti svatého Vavřince, pochází z Passio z 5. století a od církevních otců. Prvním z nich, který o světci psal, byl svatý Ambrož v díle De officiis ministrorum z roku 389. Z tohoto díla se dovídáme, že sv. Vavřinec byl jáhen, který byl umučen v roce 258 během Valeriánova pronásledování za stejných okolností jako papež Sixtus II. Tento papež byl zatčen při bohoslužbách v Kalixtových katakombách a byl sťat spolu se čtyřmi jáhny, kteří mu přisluhovali, další dva jáhnové byli odsouzeni ve stejný den. Vavřinec potom o čtyři dny později.

Zpráva o umučení svatého Vavřince je sice protkána pozdějšími legendárními prvky, ale už ze 4. století je doloženo, že mu jako arcijáhnovi papeže Sixta II. byla svěřena péče o hmotný majetek a charitativní činnost církve v Římě, a také to, že před smrtí byl mučen ohněm. Tam, kde byl 10. VIII. 258 pohřben, dal císař Konstantin Veliký postavit baziliku. Dnešní bazilika zbudovaná ve 13. století na témže místě je jednou z pěti římských patriarchálních bazilik. Celkem mu bylo v Římě postaveno asi 34 kostelů, z nichž některé časem zanikly. Jeho úcta se brzy rozšířila po celé západní církvi. 

Dějiny kostela sv. Vavřince v Jezvém (převzato ze stránek Noci kostelů).

Existence středověkého kostela v Jezvém je prokázána k roku 1352, praděpodobně zde však stál kostel již dříve. Současný barokní kostel byl postaven podle návrhu významného barokního architekta italského původu Anselma Luraga v letech 1746–1756. Stavebníkem byl Jan Adolf hrabě Kounic, na stavbu přispěli panští úředníci a měšťané. V roce 1798 poničil kostel požár. Rok poté byl opraven strop a věž s makovicí a křížem. Fasáda a schodiště do věže byly opraveny v roce 1800 a v roce 1937 byla provedena další velká oprava věže kostela a menší střechy a zdí.

Kostel sv. Vavřince v Jezvém je významným dokladem barokního umění. I když v něm byly krádeže, zachoval se do dnešní doby v téměř autentické podobě.

Jde o jednolodní stavbu, neorientovanou (směřuje k severu), s elipsovitě uzavřeným presbytářem a dvěma sakristiemi po stranách. V ose jižního průčelí je hranolová věž s cibulovou bání a lucernou. Kostel má sedlovou střechu, krytou bobrovkami, se třemi vikýři po obou stranách ve tvaru volského oka. Krovy jsou pozdně barokní, z roku 1756 nebo opravené po požáru v roce 1798. Fasáda je členěna pilastry s čabrakovými hlavicemi. Boční kasulová okna pocházejí z úpravy po požáru roku 1798 (do roku 1800). V ose hlavního průčelí je mělký rizalit s trojúhelníkovým štítem, na okrajích s kamennými vázami. Na průčelí je znak stavitelů, hrabat Kouniců, v nikách po stranách půlkruhově zaklenutého okna jsou sochy sv. Václava a sv. Adolfa.

V interiéru kostela byl na klenbu lodi a presbytáře namalován v roce 1751 pražským malířem Josefem Hagerem svatovavřinecký cyklus. Směrem od hlavního vchodu jde o pozemské působení sv. Vavřince, jeho mučednickou smrt a oslavení.

Většina mobiliáře je z druhé poloviny 18. století. Hlavní oltář zhotovil v roce 1766 sochař Frantz Joseph Langhoff z Markvartic. Kromě obrazu se sv. Vavřincem jsou na něm plastiky sv. Petra a Pavla a ve vrcholu Nejsvětější Trojice. Bohatou architekturu hlavního oltáře doplňuje v presbytáři situovaná kazatelna a oltářík Panny Marie Karlovské a v lodi dva boční oltáře - Obětování Krista v chrámu a sv. Josefa. Křtitelnice je datovaná rokem 1756. Zajímavostí je dvoupatrová kruchta s cennými varhanami od Ambrože Tauchmanna z 90. let 18. století. V kostele se nachází náhrobek jednoho ze Salhausenů z roku 1596 a ve věži kostela je zachovaný zvon sv. Josefa.

Kostel nutně vyžaduje komplexní obnovu, a to jak exteriéru, tak interiéru. Během několika posledních let se podařilo zčásti opravit havarijní krov a střechu kostela, částeně z prostředků Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR a Libereckého kraje, v roce 2019 by měla být za pomoci dotace z Programu restaurování movitých kulturních památek MK ČR zrestaurována křtitelnice.

Jezveckou farnost (a s ní kostel) spravuje administrátor z Horní Police. Pouť se slaví v sobotu nejblíže 10. srpnu, na který připadá svátek sv. Vavřince, mše sv. se konají o Velikonocích, Vánocích a větších křesťanských svátcích. Po dobu obnovy poutního areálu v Horní Polici se v kostele konají pravidelné nedělní bohoslužby (od 15.00 hodin). Od dubna 2017 se díky dobrovolníkům konají nedělní zvonění s možností prohlídky interiéru. Kostel je místem, kde se pořádají koncerty.

Jak se dostat k nám? GPS: 50°41'55.423"N, 14°25'52.613"E, mapa

P. Stanislav Přibyl, CSsR, administrátor